16.kapitola

     "Udělaly jsme přehlídku ve stylu znamení horoskopu, ty jsi LEV, jsi silná, dominantní, cílevědomá, nádherná. Takhle tě vidím miláčku." Vysvětluje mi něžně maminka.
Chce se mi plakat, ale potlačuji to. Otočím se směrem k nim a objímám je."Mami, ségra, to je nádhera. Já.... já nevím co mám říct, žádná slova nevystihnout, to, jak se teď vidím a cítím. Jste úžasný. Já ,mám vás tak ráda." Jsem v rozpacích. Modelky začínají tleskat a pískat. Vrhám se mamce do náručí a mám opravdu co dělat abych si nezkazila líčení slzami.                                                                                                                                                                                                                                   Mamka je štír, má nádherné červené šaty. které se od pravého ramene až po levou nohu táhne černý štír. Je vysázený z kamínků a flitrů. Dona je ryba, její šaty jsou do tvaru tulipánu. Z několika odstínů modré až fialové. Kombinace flitrů, kamínků, krajky, okolo krku má látku připomínající mořskou řasu. No nádhera.

     Lidé už začínají přicházet. Ze zákulisí vidím několik vlivných lidí, celebrit, politiků i novinářů. Když už je sál plný, ztlumí se světla Uvaděč zahajuje proslovem o matce a Doně. O jejich začátcích, úspěších, neúspěších. O každé má připraveno pár slov. Když domluví, přikazuje k hudbě. Molo se zabarvuje do zlato červených odstínů, kolem jsou vysázené lucerny s ohněm. Na samotném konci mola je připravený mikrofon.

Já, mamka a Dona, již stojíme na začátku , za námi jsou modelky, které se pak vrátí. Budou se převlékat do jiných šatů. Nad molem je umístěný velký zlatý nápis SaD Mode, je to úchvatné. První téma je horoskop, druhé, dámská trendy móda. Hudba již hraje, Dona vychází jako první, slyším obdiv a potlesk diváků, prochází se sebevědomě po celé délce mola. Tam, spět, zase tam. Je na ni nádherný pohled. Je štíhlá, velmi atraktivní. Bere s úsměvem do ruky mikrofon."Vítám vás tady, jako hlavní téma přehlídky, jsme si zvolily, znamení zvěrokruhu. Já mám na sobě šaty ve znamení ryby, dále přichází má matka Sára Lewissova jako štír." Domlouvá a ukazuje rukou směrem k nám.
     Mamka vychází, mrká na mě, jde velmi ladně, lidé uznale křičí a tleskají. Mamka se otáčí, dává ruce v bok, usmívá se. Dochází k mikrofonu a k Doně. "Milí přátelé, i nepřátelé, vítám vás na módní přehlídce salonu DaS Mode. Doufám, že se vám večer bude líbit," uklání se, posílá vzdušný polibek do publika a při obrovském potlesku za stání publika odchází do zákulisí. "Dále má setra Viktorie, ve znamení lva."

     Hudba zesiluje, já vykračuji pravou nohou, naprosto si to užívám. Blesky z foťáků mě na chvilinku oslepují, cítím se jako lev na promenádě džunglí. Nebojím se, adrenalin mi koluje v žilách, docházím až na konec, otočka, póza na fotku, ruce v bok, pak od sebe a zase zpátky na konec mola. Vše musím zopakovat ještě jednou. Za mnou už jde další modelka, kterou Dona uvedla, tak jak jsme si nacvičily. Na konci mola se snažím zadívat na každého, kdo se na mě dívá. Cítím zvláštní varovné mravenčení na zádech. V tom svůj pohled zabodávám do známých očí. Je to Daniel, dívá se na mě s pusou do kořán, já malinko znejistím. Co tady dělá? Ale hned se uklidňuji, kývám na něj a koketně se směji. Jen zírá a tleská, konečně se pousměje.

     Mám to za sebou, už jsem v zákulisí, holky se střídají, vše klape. Konečně je konec, ještě závěrečná promenáda všech společně. V předu Dona, mamča a já. Všichni stojí, tleskají, a fotí, nebere to konce. Mamka a Dona děkují, klaní se, posílají polibky. Já a modelky, také tleskáme směrem k aktérkám přehlídky.
      Konečně potlesk utichá, my už zacházíme do zákulisí. Teď půjdeme mezi hosty, večer bude pokračovat a my se budeme bavit. Hurá. Mamka a Dona se seznamují, vítají s mnoha známými i vlivnými lidmi. Poskytují rozhovory novinářům, stále se usmívají na celé kolo. Děkují, jsou středem pozornosti, což jim dělá dobře. Já stojím opodál a pozoruji ten humbuk kolem nich. Bože, jsem na ně patřičně hrdá. Sem tam se s někým zapovídám, někoho již znám z předchozích přehlídek, ale nemám si s nimi co povídat. Pak mě někdo chytá za loket. Vytrhává mě to zdění. Stojí u mě Daniel, směje se od ucha k uchu. Je oblečen ve velmi elegantním šedém obleku s růžovou košilí, moc mu to sluší.
"Teda ty jsi mi dala. Myslel jsem, že tam padnu na zadek. Ty mě pořád něčím překvapuješ. Musím říct, že jsi byla skvělá, jako profesionálka, moc ti to sluší Viky." Otáčím se kolem dokola, aby si mě mohl znovu prohlédnout.
"Děkuji šéfe." Laškuji.
"Ta přehlídka je nádherná. Povedlo se vám to, musel jsem jít s tetou, ale netušil jsem že tady budeš. Jsem rád, že tě vidím. Trochu mi bylo líto, že jsi mi nechala jen vzkaz. Uviděl bych tě až v pondělí." Nervózně si přešlápne z nohy na nohu. "Pospíchala jsem na zkoušku šatů, byla jsem domluvená s mamkou." Zním omluvně.

     Je skvělé, že se tady objevil. Uvolňuji se, popíjíme šampaňské a baštíme dobrůtky. Občas se zapovídáme. Musím uznat, že je velmi vtipný. Pozorujeme lidi v okolí a on se snaží přijít na to, kdo na co myslí. Musím se nahlas smát. Je docela komik. Všímám si v dáli stát Arona. Cítím, jak ve mě všechno tuhne. Má nálada se mnění. On někoho hledá, otáčí hlavu a těká očima po lidech. Až se jeho oči střetávají s mými, pak mi to dochází. Hledá mě! Dělá se mi těžko, začíná mi být horko. Snažím se najít únik, ale nejde to. Všude kolem nás je plno lidí, něž bych se kolem nich prodrala, stejně by mě dohonil. Jsem v pasti. Chytám se Daniela, abych neztratila rovnováhu.
"Copak, děje se něco?" Stará se Daniel.
V tom mě napadá možnost jak z téhle patálie ven.
"Danieli, prosím polib mě a obejmi mě." Daniel na mě zůstává nechápavě koukat. "Ty mě žádáš, abych tě políbil, tak takhle jsem si to nepředstavoval." Baví se.
"Jde k nám můj bývalý, kvůli kterému měním práci, nemluvila jsem s ním. Nechci s ním mluvit, nechápe že je konec, prosím pomož mi." Jestli nekývne, zavrtám se do země.
Daniel váhá. "Já tě nebudu líbat kvůli nějakému chudákovi, chci tě políbit, až mě požádáš. Ale jen proto že to opravdu budeš chtít. Až budeš chtít mé!"
"Danieli, už je skoro tady!" Snažím se vypadat hodně sklíčeně a plaše na něj mrkám.
Zabírá to!
Daniel sice nerad, ale chytá mě kolem pasu. Zadívá se mi do očí. Pomalu se začíná přibližovat. Nahlas vdechne a vydechne vzduch z plic, jako kdyby si dodával odvahu. Jeho obličej je už u toho mého. Cítím jeho dech, vůni. Sbíhají se mi sliny. Jemně si olízne rty a začíná mě něžně líbat. Líbá mě takovým způsobem, který už mi dvakrát předvedl. Nejprve mě něžně ochutnává, pak už zapojuje i jazyk, který krouží kolem toho mého a je plný vášně. Zastavuje se kolem nás svět. Nohy se mi proměňují v želé. V podbřišku cítím časovanou nálož, která chce každou chvíli vybuchnout. Zavzdychám, na Daniela to zapůsobí, také zavzdychá. Jednu ruku má stále kolem mého pasu, druhou mi boří do vlasů. Bože on tak umí líbat, nám by to tak šlo, jenže co je v domě, není pro mě.
Konečně se od sebe odlepujeme, zrychleně dýcháme. Jeho rty jsou lesklé od polibku. Nespouštíme ze sebe oči. Ty jeho rty, ach můj bože. Před námi stojí Aron, úplně rudý, paralyzovaný. Tím co právě viděl.

     "Viktorie co to má znamenat, vždyť jsi se mnou, kdo to je? Proč mi neodpovídáš na telefony?" Chrlí ze sebe otázku za otázkou. Nejraději bych mávla kouzelným proutkem a Arona nechala zmizet. Nechci, aby nám teď pokazil tuhle intimní chvilku. I když nerada, ale přece přesouvám svou pozornost na něj.
"Arone, neztrapňuj se, neodpovídám asi proto, že nechci. Je konec! Rozešli jsme se před třemi měsíci, jsem už jinde. Mám jiného přítele. Mimochodem... Danieli Aron, Arone můj přítel Daniel." Teď má mou plnou pozornost Daniel, který si mě se zájmem prohlíží a pomalu, velmi pomalu si olizuje rty. Já umřu...
Daniel natahuje ruku, kterou mu Aron také podává, "rád tě poznávám Arone, dost jsem o tobě slyšel." Daniel zní velmi pobaveně.
"Miláčku pojď, musíme jít." Táhne mě za ruku. Já se usmívám, je vyhráno, už mi dá pokoj.
Jenže jak brzy zjišťuji, náš herecký výstup viděla i máma s Donou. Prodraly se k nám a chtějí se okamžitě seznámit s tajemným neznámým, který mě líbal.

"Miláčku, tady jsi a máš společnost?" Mamka nezklamala.                                                                                         
"Ach mami." Nevím co říct, strašně jsem znervózněla. Sakra jak z toho vybruslit.                                                  
"Jmenuji se Daniel, jsem kolega a přítel Viktorie. Rád Vás poznávám." Daniel si vychutnává situaci, do které jsem nás dostala. Mamka i Dona mu podávají ruku, představují se, jsou překvapené, že jsem se nezmínila. Ale potěšené, že nejsem konečně sama.

Hm, mám imaginárního přítele asi třicet minut. To je výhra. Pomyslím si sama pro sebe.