18. kapitola

18.kapitola

     Dveře se otevírají. Daniel mě chytá za předloktí, div za ním nevlaji. Odemyká dveře. Z toho co vidím, je byt asi veliký, moderní, ale víc nestíhám. Vrhá se na mě, rozepíná mi zip u šatů. Ty mi lehce kloužou z ramen na zem. Stojím před ním jen v titěrných kalhotkách. Dělám dva kroky vzad a pro šaty se ohýbám. Dávám je na věšák na kabáty, nechci je zničit. Dívá se na mě jako šelma, prohlíží si mě, zrychleně dýchá. Vlhčí si rty jazykem. Přistupuji se blíž k němu. Uvolňuji mu kravatu a pak mu ji pomalu sundávám. Stahuji sako, to nechám spadnout na zem. Košile má několik titěrných knoflíčků, škubnutím knoflíky odlítávají, až cinkali. Usmívá se na mě. Stále se díváme vzájemně do očí. Zbavuji ho košile, pomáhá mi s manžety. Zůstávám jako opařená. Prohlížím si jeho tělo, které vypadá jako tělo řeckého boha vytesaného do skály. Vzpomínám si, jak žárlil na Davida, ale ten k němu má hodně daleko. Břicho má nádherně vytvarované do sexy buchtiček. Pevná svalnatá prsa, ruce nádherné, vypracované. Postavu do dokonalého písmene V. Je snědě opálený od slunce. David má sportovní postavu, ale tohle je chlap! Mám chuť ho olíznout.

    Ví, na co se dívám. Rozepíná si knoflík a zip od kalhot. Ty mu pak padají na kotníky. Pod trenkami se mu výrazně rýsuje jeho mužství. Nemohu si ho dál prohlížet, protože mě bere do náruče a nese do své postele.

     Pokládá mě na záda, lehá si na mě, lokty a předloktí má položené kolem mé hlavy. Dívá se na mě. Krev mi vře, srdce buší. Povytáhne koutky úst do malého úsměvu.

"Jsi zatraceně krásná ženská Viktorie."

     Pak už mě začíná líbat, ochutnává mé rty, dobývá mě svým jazykem. Bože ty jeho polibky, ztrácím se v nich, hlava se mi točí. V podbřišku to známé mrazení. Jedna jeho ruka začíná prozkoumávat mé tělo. Sune se od krku dolů, k mému prsu. Začíná mi hladit a štípat bradavku, která okamžitě reaguje ztvrdnutím. Zavrtím se nedočkavě pod ním, zavzdychám. Chvíli si s ní pohrává, ruka se mu sune níž přes břicho k podbřišku. Do míst, kde se soustřeďuje veškeré mé vzrušení. Nejdřív mě jen hladí, reaguji vzdycháním. Za stálého líbání do mě vsune jeden prst. Jdu mu naproti boky. Cítím na rtech jeho úsměv.

"Jsi tak vzrušena." Pochvaluje si. " Tak moc tě chci."

     Zavírám oči, vstupuje do mě druhým prstem. Sune ho dovnitř, ven, dovnitř a pořád dokola. Málem se mu sesypu, ale včas přestává. Přestává mě líbat na rtech, dělá si cestičku polibků po mém těle. Od krku na rameno, na ruce, až na dlaň.

     To samé zopakuje na druhé straně. Pak jedno prso, u bradavky si dává víc záležet. Já vzdychám, nahlas vyslovuji jeho jméno. Líbá mě níž, stále níž až tam.

          "Krásná broskvička, slaďoučká."

          Zakrývám si obličej.

          "Ne, ne, chci tě vidět."

          Rukou mu vjíždím do vlasů, tahám za ně. "Pomiluj mě, Danieli, hned, prosím."

    Spokojeně se usmívá. Líně si razí cestu polibky zpátky k mému obličeji. Hypnotizuje mě tím jeho nádherným, hlubokým pohledem. Olizuje si rty. Ty jeho nádherné rty, které se mnou dělají všechny ty divy. Jedním pohybem mě posazuje na sebe. Pomalu, líně do mě vklouzne, zmocňuje se  mých úst, chci se začít pohybovat, ale krotí mě, drží mě na místě.

"Ššš, nepospíchej, jsi tak nádherná."

"Ty taky Danieli."

    Znovu se usmívá, pouští mě. Já hned začínám udávat rytmus, zakláním hlavu, zavírám oči. vychutnávám si jeho plnost. Milování s ním je neuvěřitelné. Laská mě, líbá, oždibuje. Ucítím náhlou vlnu rozkoše, která mě náhlým výbuchem uspokojuje.

"Viky dívej se na mě, chci tě vidět."

Otevírám oči a nechávám explodovat tu touhu, slast. Napíná se, hned mě následuje s výkřikem mého jména.

    Pevně se objímáme, oddechujeme, hladí mě na zádech. Já se konečně po týdnech stresu cítím uvolněně, krásně, něžně.

"Bylo to nádherné, Danieli."

"Ty jsi nádherná." Líbá mě do vlasů.