Daniel? No to snad ne... Odkud píše a kdy mě viděl? Znovu zvdám hlavu a vidím pootevřenou kancelář, kde sedí on, baví se s kolegou, na mě se ani nepodívá, začínám tedy odepisovat.

"Moc děkuji, pane Blacku, takovými lichotkami zpříjemňujete

     Trávím v práci skoro celý den. Ze všech stran slyším spoustu rad a poznámek, vše si pro jistotu zapisuji. Pečlivě si prohlížím boty, které v mé zkoušce hrají hlavní roli, zjišťuji si o nich veškeré informace- materiál, vrstvení, technologie postupu výroby, odlehčeném mat cenu, prostě každý detail. Mé sokyně sedí

     "Tak vás tady vítáme, slečny," zdraví nás nejstarší muž. Podává nám ruku a kývnutím ukazuje na tři volné židle u stolu. I ostatní nás pozdraví potřesením pravice, jen Black si upravuje oblek, už netelefonuje, zapíná knoflíky u saka a je stále zamračený. Sedá si hned po pravé straně Nejstaršího, který

     Vcházím do prostorné přijímací místnosti, kterému dominuje bílý pracovní pult s černými kancelářskými doplňky. Působí velice luxusně. Za pultem sedí sekretářka, právě telefonuje. Je oblečená do černého kostýmku, zpod sáčka vykukuje límeček hedvábné bílé košile. S blond vlasy vyčesanými do úhledného drdolu vypadá

   Další pohovor.
     Tento týden již druhý, v měsíci osmý. Práci sice momentálně mám, ale poté, co jsem se rozešla se šéfem, to tam nějak skřípe. Asi si myslel, že je normální randit se třemi ženami dohromady a nikdy to nepraskne. Pitomec! Hrozně moc mi ublížil. Byla jsem přesvědčená o tom, že je to ten pravý.